Světový Gándhí
aneb k čemu inspiruje mírové úsilí Kňaza Jána Maliarika?
Odpověď - k mravním apelu a odvaze stanout
před tváří světa
sám za sebe . Proto neostojí nářek těch v duchu slabých, že člověk sám nic nezmůže a že je vůči zvůli světa bezmocný. Není tomu tak. I zde se projevuje trojnost bytí a člověk je hybatelem těžiště. To, jaký je uvnitř, určuje jeho prožívání a zasahování do vnějšího světa.
"Evropský Gándhí", jak byl Ján Maliarik nazýván pro své činy a Dílo, daleko přesáhl
evropský kontinent. Z pozice vysokého duchovního i filozofického
POZNÁNÍ vybízel každého člověka k pochopení řádu světa a nastolení
vnitřního míru. Dobře si vědom kvality a pohnutek představitelů
vládnoucí třídy, neváhal je adresně a veřejně upozorňovat na to, kde
chybují či požadovat nápravu bez kompromisů tam, kde se přímo zpronevěřili lidskosti.
Represe, které následovaly, však nedokázaly tohoto velikána Ducha zastavit. Za přednesení Mírového memoranda v roce 1916 byl odsouzen k trestu smrti. O tomto činu napsal Otokar Březina své přítelkyni Anně Palmrové:
„Krásný byl Maliarik a při vší tragice svého osudu šťasten, že
mu bylo ještě před smrtí dopřáno vydati svědectví o pravdě.
S nádhernou
svobodou šílence, jedinou svobodou těchto věků, vyslovi, co miliony lidí cítí a
netroufají si říci.
Neboť z nelásky člověka k člověku a z nedůvěry všech ke
všem udržuje se zajetí národů a otroctví jejich;
mukami a smrtí na všech
bojištích musí býti ještě vychováván člověk, než-li pochopí,
že smysl jeho
života je v bratrské spolupráci milionů k ovládnutí a zduchovění země.“